Pracovní úraz: Jak postupovat? Kdo co hradí?
Pracovní úrazy se netýkají jen manuálních činností, ale setkáváme se s nimi i při běžné kancelářské práci.
Statistiky uvádí, že je ročně nahlášeno až padesát tisíc pracovních úrazů. Vyznáte se v problematice pracovních úrazů? Víte, na co máte nárok?
Co je pracovní úraz?
Pracovní úraz je takový, který vznikl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Za škodu či újmu je odpovědný zaměstnavatel, u kterého byl zaměstnanec v danou chvíli v pracovním poměru.
Pracovní úraz je definován Zákonem č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, v paragrafu § 271k: “Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274). Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.”
Zaměstnavatel se může zprostit této odpovědnosti jen v případech stanovených zákonem, konkrétně Zákoníkem práce § 367. Mezi pracovní úrazy není možné zařadit úrazy, které byly spojené s porušením zákazů nebo pokynů vedoucích k zajištění bezpečnosti, nebo které nastaly v souvislosti s opilostí zaměstnance, nebo po požití drog. Zaměstnavatel musí ale vždy toto pochybení zaměstnance prokázat.
Příklady pracovních úrazů:
asistentka zakopla v kanceláři o koberec a zvrtla si kotník
úrazy v rámci teambuildingu
úraz zaměstnance při školení organizovaným zaměstnavatelem
Příklady, co už není pracovní úraz:
zvrtnutí kotníku při cestě na oběd do restaurace mimo objekt zaměstnavatele
nehoda při cestě do zaměstnání
zlomení ruky při cestě na vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které je mimo objekt zaměstnavatele
Do kdy nahlásit pracovní úraz?
Zaměstnanec má povinnost pracovní úraz nahlásit ihned a bezodkladně svému nadřízenému. Zaměstnavatel má na straně druhé povinnost zjistit okolnosti pracovního úrazu. Zaměstnanec, kterému se úraz stal, na zjišťování příčin musí spolupracovat.
Zaměstnavatel o všech pracovních úrazech musí vést evidenci v knize úrazů. O pracovních úrazech, které vedou k více než třidenní pracovní neschopnosti a nebo k úmrtí zaměstnance, musí vést zaměstnavatel také záznam o pracovním úrazu. Zaměstnanec, kterému se stal pracovní úraz a který není schopen provést nahlášení, může přenechat hlášení pracovního úrazu na svých kolezích.
Doporučení odborníka... Nahlaste ve vlastním zájmu i takový pracovní úraz, který se Vám zdá zanedbatelný. I takový může mít následky na Vašem zdraví a Vy máte nárok na odškodnění.
Kdo posuzuje pracovní úraz?
Zaměstnavatel rozhoduje o tom, zda bude úraz považován za pracovní. Z výše uvedeného je zjevné, že pracovní úraz je ten, který se stal při plnění pracovních povinností. Pokud by zaměstnanec nesouhlasil s rozhodnutím zaměstnavatele o uznání pracovního úrazu, je vhodné obrátit se na soud. V takové situaci by soud přihlížel mimo jiné i k tomu, zda zaměstnavatel i zaměstnanec dodrželi zákonné povinnosti pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vyhodnocovat a řídit rizika, zajistit vhodné prostředí, pravidelně školit zaměstnance a v některých případech i poskytnout patřičný pracovní oděv či ochranné pomůcky patří mezi povinnosti zaměstnavatele. Na zodpovědnosti zaměstnance zase je zúčastnit se předepsaných školení, dodržovat pokyny a používat poskytnuté ochranné oblečení, boty a další pomůcky. zdroj: www.brudra.cz/rady-tipy/bozp-bezpecnost-a-ochrana-zdravi-pri-praci
Jaké odškodné náleží za pracovní úraz?
Každý pracovní úraz musí být zaměstnavatelem odškodněn. Odškodnění pracovního úrazu mívá různé podoby podle závažnosti a typu pracovního úrazu.
Můžeme se setkat s touto formou odškodnění:
náhrada za věcnou škodu
náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
náhrada za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti
náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (renta)
Kalkulačka odškodnění za pracovní úraz
Při výpočtu odškodnění pracovních úrazů je možné použít následující zjednodušenou kalkulačku.
Pokud za pracovní úrazy náleží nemocenská, pro rok 2020 se náhrada mzdy vypočítá jako rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovního úrazu a plnou výší náhrady mzdy a plnou výší nemocenského. Tato náhrada se vyplácí zaměstnanci po celou dobu trvání pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.
Náhrada mzdy při pracovním úrazu pro rok 2020 po skončení pracovní neschopnosti se určí jako rozdíl průměrného výdělku před vznikem úrazu a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením invalidního důchodu pobíraného z důvodu pracovního úrazu.
Osoby, kterým do 31.12.2019 vznikl nárok na náhradu za ztrátu výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, mají od 1.1.2020 nárok na valorizaci průměrného výdělku použitého pro výpočet náhrady. Průměrný výdělek se zvýšil o 5,2 % a k tomu se přidá ještě 151 Kč.
Bolestné při pracovním úrazu
Další formou odškodnění je bolestné při pracovním úrazu. Bolestné představuje jednorázovou platbu, která je vyplacena zaměstnanci. Její výši definuje nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve kterém jsou také uvedeny postupy pro lékařské posudky a v rámci kalkulačky pracovních úrazů také počty bodů pro ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví.
Každý pracovní úraz má podle této tabulky přiděleno bodové hodnocení podle závažnosti. Aktuálně je stanoveno zákonem, že 1 bod znamená nárok na bolestné 250 Kč.
Kdo hradí pracovní úraz?
Odškodné za pracovní úraz hradí zaměstnavatel, a to v součinnosti se svojí pojišťovnou. Podnikatelé mají ze zákona povinnost sjednat si zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele v případě, že mají více než jednoho zaměstnance.
Kdy je promlčen pracovní úraz?
Pro promlčecí lhůtu nároku na náhradu pracovního úrazu není podstatné, kdy k pracovnímu úrazu došlo. U bolestného je podle judikatury podstatný den vyhotovení posudku o bolestném. Promlčecí lhůta se pak počítá od od tohoto data. Podle Nového občanského zákoníku Zákon č. 89/2012 Sb. § 629 činí 3 roky od chvíle, kdy se zaměstnanec dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Vám samozřejmě přejeme, aby se Vám pracovní úrazy vyhýbaly a tento článek jste četli, aniž byste řešili tíživou situaci spojenou s úrazem.